Reklamy TADY
Chceš se spřátelit? TADY

Červen 2008

SHS3 chalani

27. června 2008 v 12:16 Martin Konrád


rozhovory s Martinem

26. června 2008 v 16:03







pár fotek...

19. června 2008 v 13:01

Maťko 4eweeer!!

Maťko a jeho zlozvyk

19. června 2008 v 12:57

Maťko a jeho zlozvyk...


.12.2007 13:58 - BRATISLAVA
To, že Martin Konrád (15) bol a je poriadnym rebelantom vedia už hádam všetci diváci sledujúci spevácku súťaž Slovensko hľadá SuperStar 3. Nie vždy sa mu podarilo odspievať piesne tak ako by si prial, no neustále sa v speve zdokonaľoval. Martinova mama tvrdí, že jej syn bol vždy "kvietkom". Od malička vraj neposlúchal a bol až nadhyperaktívne dieťa. Boli s ním údajne problémy vo výchove. Môže za to jeho otec?

Medzi Martinovými rodičmi to vraj začalo škrípať, keď mal 10 rokov. Vtedy sa Martin uzavrel do seba. Možno aj preto sa z neho stal rebel. Začal si maľovať oči na čierno a fajčiť. To hnevá najmä jeho mamu. V jednej superstarovskej dokrútke Martin pred kamerami sľúbil, že so svojím najväčším zlozvykom - fajčením skončí.

Do dnes sa tak však nestalo. Martin údajne ťahá jednu o druhú. Môže práve rozchod rodičov za to, že si Martin neprítomnosť otca kompenzuje rebelantstvom? Možno práve cigaretami sa snaží upútať pozornosť otca, s ktorým si vraj dodnes nenašiel spoločnú cestu...

Martin Konrád už show SHS opustil. Osudným sa mu stalo šieste kolo, ktoré bolo venovené piesňam legendárneho slovenského speváka "Mekyho" Žbirku.


Martin Konrád

18. června 2008 v 15:50















obrázky Daniela

14. června 2008 v 19:38 | Susan |  Harry Potter




klikněte pro zobrazení původního obrázku

klikněte pro zobrazení původního obrázku


klikněte pro zobrazení původního obrázku

klikněte pro zobrazení původního obrázku















obrázky Emmi

14. června 2008 v 19:36 | Susan |  Harry Potter



































Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson


Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson

Emma Watson





Emma Watson

Emma Watson as Hermione Granger in Warner Bros. Pictures' Harry Potter and the Order of the Phoenix


emmawatson-dot-ws_modeling-tu-003
emmawatson-dot-ws_modeling-tu-001

emmawatson-dot-ws_modeling-tu-004

emmawatson-dot-ws_modeling-tu-005



emmawatson-dot-ws_modeling-tu-007

emmawatson-dot-ws_modeling-tu-008

Rozhovor s Rupertem

14. června 2008 v 19:29
Únorovo-březnové číslo časopisu The Saddle Club obsahuje nový rozhovor s Rupertem Grintem, kde mluví o nedávným spekulacích okolo Emmy Watson nebo o šestém filmu a sedmé knize. V článku najdete nejzajímavější otázky a odpovědi.
SC:Slyšel jsem, že že Emma Watson možná opustí sérii ještě před koncem. Víš o tom něco? RG: Vůbec neznám detaily, ale slyšel jsem o tom. Nevím, bylo by to bez ní divné, kdyby to vzdala. Nevím co si o tom myslí, ale já doufám, že sérii neopustí.
SC: Řekla někdy během natáčení "Už to nikdy nevemu!"? RG: Ne, opravdu ne. Nemluvila o tom. Já s Danem to neřešíme, uvidíme. Ale doufám že nás Emma neopustí.
SC: Právě jsi dotočil pátého Harryho Pottera, že? Chtěl bys hrát ve všech dílech až do sedmého? RG: Ano, chtěl bych natočit všechny filmy, protože si to opravdu užívám.
SC: Proběhly už nějaké přípravy kolem natáčení šestého dílu? RG: Ano, začneme ještě tento rok, ale máme ještě docela čas.
SC: Máš nějaké plány do života po Harrym? RG: Jasně, chtěl bych dokončit filmy Harryho Pottera a začít dělat něco méně rozpočtového protože je to dobrá zábava a atmosféra a je to o něco jednodušší a relaxačnější.
SC: Zeptal ses někdy J.K. Rowlingové na něco, co se stane v sedmé knize? RG: Ona nic nevypustí ven!
SC: A máš nějaké suvenýry z každého filmu? RG: V současné době ne. Mám kousek šachové figury, která vyletěla do vzduchu. Ale to je všechno.
Je ale třeba poznamenat, že i když Rupert něco slyšel o údajném odchodu Emmy Watson ze série Harryho Pottera, jedná se pouze o nepotvrzenou fámu, takže tuto informaci berte s rezervou.

Rozhovor s Emmou

14. června 2008 v 19:28
Rozhovor s Emmou Watson
Když se s novým dílem vracíte na plac, je to jako návrat po prázdninách do školy a nebo jako cesta do práce?
Jako návrat do školy. Prostě začal nový školní rok. Moc mě to baví. Zjistíte, že vám ti lidé chybí a je hezké se vrátit a zase se s nimi vidět.

Co nového teď Hermionu čeká?
Letošní rok je pro ni velmi významný, významnější než ty předchozí, protože příběh se začíná lámat. Vzhledem k postavě Harryho má tak trochu mateřskou úlohu, protože se o něj velmi bojí. Tenhle díl by se mohl jmenovat "O bojící se Hermioně". Divákům by se mohla líbit pasáž, která se odehrává na Vánočním plesu. Našla si přítele a to je pro Rona a Harryho trochu šok - zvláště pak pro Rona, který si teprve teď uvědomil, že Hermiona je žena.Takže je to docela legrace.

Ron na ní má najednou spadeno, že?
Ano. Naprosto. Ron toho má hodně na srdci, ale neumí to podat, takže to z něj leze jako z chlupaté deky. Ale je to legrační. Těším se, jak to bude působit na diváky.

Podobně je tomu letos i s Harrym a Ronem. Harry si myslí, že ho Ron zradil. Vzniká tu nový typ dramatu.
Ano. Hermiona se po celý film bojí o oba své kamarády a je tou, kdo je musí mírnit a odtrhávat od sebe. "Kluci, vykašlete se na to. Uklidněte se. Chovejte se jako dospělí." Myslím, že to zapůsobí, protože je to podáno hodně realisticky. Musí se usmířit, protože ve třech se to lépe táhne.

S novým dílem přibývají noví mladí herci a díky tomu vzrůstá mezi studenty bradavické školy i množství možných interakcí. U učitelů těch interakcí tolik není. Má to pro vás jako herečku nějakou výhodu?
Myslíte tím, že jsem teď ve větším kolektivu? Ano, naprosto. Nový díl na scénu uvádí spoustu nových postav. Je tu Viktor Krum. Je tu Cho Changová, Cedrik Diggory a Fleur Delacourová. K projektu se dostalo spousta nových herců a hereček, kteří jsou mimo jiné v našem věku. Což je skvělé.

Máte také nového učiteleobrany proti černé magii.
Máme. Máme. "Pošuka" Moodyho. Ty jo! Musím říci, že s Brendanem se moc dobře natáčí. Je s ním legrace. Myslím, že jedním z nejdůležitějších prvků, které do toho Mike Newell vnesl, je atmosféra britských internátních škol a scény s Brendanem jsou hodně legrační a dobře napsané. Sice to zabralo spoustu času, ale Mike chtěl, aby ty scény byly výjimečné, takže jsme zkoušeli různé přístupy. Skončili jsme tím, že po nás Mike házel křídou a honili jsme se po třídě. Čtvrtý příběh je opravdu chytrý.

Hermiona a Moody mají sem tam konflikty, že ano?
Myslím, že ji nutí, aby si sáhla na dno svých schopností. Na konci vyučování má emoční výbuch, protože "Pošuk" Moody je z těch, kdo říká věci naprosto bez obalu, je drsně upřímný, někdy až neomalený. Hermiona vidí, jak si to její spolužák Newille bere příliš k srdci a snaží se na to upozornit, protože jí to připadá nelidské.

Je to něco jako mateřský instinkt?
Ano, to se ozývá její mateřský instinkt. Stará se tak o každého.

Pamatujete si ještě, jak zní tři neodpustitelné kletby?
Ano. Tak první se jmenuje Cruciatus. Druhá je myslím Imperius. A poslední, ta nejhorší ze všech, která vás většinou na místě zabije, je Avada Kedavra. S jejím účinkem se v útlém dětství setkal i Harry.

Moody vzbuzuje strach už svým vzhledem.
To jo. Zejména tím pohybujícím se okem. Když jsem ho poprvé uviděla, řekla jsem mu: "To je strašné, opravdu strašné". Ale vypadá to realisticky. Celá ta věcička místo jeho pravého oka je dálkově ovládána. Mike může říci: "Okay, takže máme tu to naše očičko a já chci, aby v části této scény vypadalo tak a tak". A nebo: "V části tamté scény bude dělat to a ono". Je to jako když režírujete dvě postavy - Moodyho oko a Moodyho samotného. Vypadá to skvěle. Moodyho oko je jako sama postava Moodyho - stále vás šokuje.

Během doby vám Moody přiroste k srdci.
Přesně tak. Myslím, že ano. Je to zvláštní, protože Hermiona se nechá vést svým šestým smyslem a cítí z něj něco pozitivního. Tuší, že je uvnitř jiný, než se zdá. Ve filmu je hodně pasáží, kdy uvidíte, jak se přes svou hrubou slupku snaží o Harryho starat.

Jednou z divácky nejvděčnějších scén bude taneční příprava.
Naprosto, naprosto. Je velmi, velmi legrační. Nikdo jiný by ji tak nenatočil. Ta scéna je skvělým mixem zkušeného ženství a mužské nedospělosti - koho kdy napadlo, že Maggie Smith a Rupert budou spolu tancovat? Je to skvělá scéna. Naprosto skvělá. Jde jim to. Myslí, že ta scéna je velmi legrační. Mike se snažil zachytit tu šílenou trapnost situace - učitelka a neohrabaný teenager, který je ve věku, kdy se dívky a chlapci začínají zajímat o druhé pohlaví, ale žádná ze stran neví, jak na to. Je to legrační, protože postoj děvčat je "Tak jdeme tančit", ale kluci jsou vyděšení "Nikam nejdu, k tomu mě nikdo nedonutí". Při natáčení jsme se moc nasmáli. Taky mě bavil nácvik waltzu, což jsem nikdy předtím nedělala.

Bylo to pro vás jednoduché?
Po pravdě řečeno, bylo. Původně jsme se učili mnohem komplikovanější kroky, ale pak to k mé úlevě zjednodušili. Takže pak už to bylo v pohodě. Mike naštěstí chtěl, aby bylo vidět, že nejsme dobrými tanečníky. Chtěl, aby to na plátně vypadalo pravdivě. Nechtěl, abychom se postavili na značky a odvedli dokonalý výkon. Po pravdě řečeno, jeho záměrem bylo, aby kamera zachytila, že vypadáme vyplašeně a nikdo z nás nemá ponětí, v jaké situaci se to momentálně nachází.

Není na učení se tanci nejtěžší částí třeba to, že se při tom musíte dívat do očí svému partnerovi?
Ano, musíte se dívat do očí a zároveň si šlapete po nohách. Já se stále dívám na nohy. Zkusili jsme taky jednu verzi, kdy si při tanci máme vyměnit ruce, která jde dopředu a která je na partnerových zádech, což mě naprosto rozhodilo, protože já se to původně naučila jen na jednu stranu.

Ženy tanec milují. Muži většinou ne.
Přesně. Přesně. Taky si to myslím. Je to legrační. Děvčata jsou nadšená a kluci jakoby tam ani nebyli, nechce se jim do toho. Je to opravdu úsměvné, člověk by skoro řekl, že je to nějaká obecná pravda. Skoro jako muži na nákupech. To nejde dohromady (smích).

Jak se tento film liší od těch ostatních?
Jedna z věcí, která se Mikeovi a Steve Klovesovi na tomto scénáři opravdu povedla, bylo to, že i když je čtvrtý film mnohem temnější než ty předchozí, je tam i mnoho legračních momentů. Celý ten film je protkán úžasným humorem. A já si myslím, že Mike si s tím poradil naprosto skvěle. Je tu jedna scéna, ve které Harry žádá Fleur Delacourovou o tance, která mě rozesměje, jen si ni to vzpomenu. Mike to chtěl zahrát tak, aby to na ni úplně vyhrkl, trochu při tom křičí, a celé je to moc legrační. Bude to skvělé, uvidíte. Myslím si také, že právě takovým scénkám lidé velmi dobře rozumí, protože požádat někoho, aby si šel tančit nebo na rande, není vůbec jednoduché. Myslím, že každý, kdo v takové situaci byl, si to bezpochyby taky "užil".

<script language='JavaScript' type='text/javascript' charset='windows-1250'>document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' type='text/javascript' src='http://ad2.billboard.cz/please/showit/0/0/0/0/?typkodu=js"+bbh+"' charset='windows-1250'><"+"/scr"+"ipt>");</script>


To je jeden z největších kladů knihy, že ano? Věci, které lidé znají ze své zkušenosti.
Právě tahle skutečnost je na knihách J.K.Rowling úplně úžasná - lidem by se mohlo vnějšně zdát, že věci jako fantastický a kouzelný svět je od jejich každodenní zkušenosti vzdálen miliony světelných let, jenže ona ty knihy psala tak, abychom si je na sebe mohli vztáhnout. Vzhledem k hlavním postavám možná ne v úplně každé jednotlivosti, ale mnohé z toho každý z nás zažil.

<script language='JavaScript' type='text/javascript' charset='windows-1250'>document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' type='text/javascript' src='http://ad2.billboard.cz/please/showit/0/0/0/0/?typkodu=js"+bbh+"' charset='windows-1250'><"+"/scr"+"ipt>");</script>

Aniž bych chtěl být příliš osobní, myslíte, že to pro vás po zkušenosti Hermiony bude jednodušší pozvat opačné pohlaví na rande?
Těžká otázka. Myslím, že to bude případ od případu. Ať už to bude jakékoliv, musím si to vyzkoušet na vlastní kůži. Pro žádného teenagera to není jednoduché a já v tom nebudu žádná výjimka. Řekněme to takhle: myslím, že má zkušenost s Hermionou mi to neusnadní.

Slyšela jste o sobě nějakou pomluvu nebo šeptandu, která je tak hloupá a neuvěřitelná, až se tomu musíte smát?
Když jsem se kdysi dostala k filmu, četla jsem všechny články, které vyšly, a často jsem si musela ulevit "To jsem nikdy neřekla. To je hrozné". Teď už mě to nevyvede z míry. Musíte se tomu smát. A po pravdě řečeno, už to ani nečtu. Byla tu nějaká šeptanda ohledně mě a Daniela. Stále se tomu smějeme. Je to legrační.

Co mi můžete říci o Turnaji tří kouzelníků?
Turnaj tří kouzelníků je tradice, která v Bradavicích nebyla alespoň sto let, protože při ní byla příliš velká úmrtnost. Ale nový děkan se ji rozhodl vzkřísit. Takže se do Bradavic na rok sjedou další dvě kouzelnické školy - Krásnohůlky a Kruval. A z každé školy je do soutěže vybrán jeden zástupce, aby ji reprezentoval. Vítěz turnaje získá Pohár Tří kouzelníků, což jeho škole zvyšuje kredit. Myslím si také, že vyhrají nějaké peníze. Bylo to skvělé. Jsem ráda, že se do filmu dostaly i Krásnohůlky a Kruval. Vnáší to do něj mnohem více barev a diváci zjistí, že Bradavice nejsou jedinou kouzelnickou školou. Přicházejí z dálných zemí.

Jak se vám líbilo natáčení pod vodu?
Moc. Potápění mě samo o sobě baví a věnuji se mu i tehdy, když to není ve prospěch filmu. Několikrát jsem byla na ostrově Mauritius a tam jsem se potápěla. Mám certifikát, že se můžu potápět, na což jsem velmi hrdá. Potápečské zkoušky už mám dávno za sebou, takže to filmové potápění bylo jen takové procvičování. Je skvělé, že jsme to mohli natočit na živo my sami, bez pomoci zvláštních efektů.

V čem spočívá podvodní disciplína?
Odehrává se to v Černém jezeře. Harry se toho úkolu velmi bojí, do jeho začátku mu zbývají ještě dva dny, neví, co má dělat, protože ještě nedostal do onoho zvláštního vejce ze druhé disciplíny. Vejce a v něm ukryté vodítko totiž nefunguje tak, jak by mělo. Harry lže Hermioně o tom, že už vodítko má a dělá, že vše je v nejlepším pořádku. Ve skutečnosti je naprosto sám a zoufalý. Nemá nikoho, s kým by si o tom popovídal. Nakonec z něj Hermiona vymáčkne, že vejce ještě nerozběhl a říká mu: "Už na to máš jen dva dny". A on: "Díky, díky, že o tom nevím". Nakonec mu pomůže Neville, čímž vlastně najednou zachrání životy několika lidí. A Harry svůj úkol zvládne.

Co Mike Newell vnesl do příběhu a co dal vám osobně?
Mike si u mě vybudoval velký respekt. Opravdu si myslím, že je to skvělý režisér. Je velmi tvořivý a přímo hoří tím, aby z daného scénáře mohl natočit ten nejlepší film, s ničím menším se nespokojí. Vždy jsem z něho měla tenhle pocit. Přestupuje všechna pravidla a plány natáčení, aby ten záběr, na kterém zrovna dělá, byl úplně tím nejlepším. Myslím, že je to dokonalý režisér, protože látce velmi důvěřuje. Je přesvědčen, že každý jednotlivý detail má svou důležitost. Má pro každého pochopení a každý za ním může přijít, aby s ním věci prodiskutoval. Polovinu chorálů, které studenti z Krásnohůlek a Kruvalu zpívají, napsal ve svém volném čase. Od něj pochází i úžasný nápěv "Dig, Dig, Dig, Dig, Diggory". Když s ním točíte, každá vteřina je plná překvapení. Možná to zní šíleně, ale myslím si, že je prvním režisérem, s jakým jsem se kdy setkala, který by byl i báječným hercem. Snaží se všechno vidět vašima očima.

Respektuje Mike Newell to, že vy sami znáte své postavy úplně nejlépe?
Ano. Naprosto. Chce slyšet vaše pojetí, což vždycky potěší. Zdá se mi, jako bych ho znala celá léta.

Rozhovor s Danielem

14. června 2008 v 19:26
Rozhovor s Danielem Radclifem.
Momentálně máte pauzu mezi natáčením dvou filmů. Co děláte, když nenatáčíte a nebo nejste ve škole?
No, moc času nemám! Před několika týdny jsem se začal učit na zkoušky, takže teď trávím volné chvíle nad dějinami - sjednocováním Itálie na přelomu 19. století a takové ty věci. Takže se rozhodně nenudím. A jinak... o prázdninách jsem třeba jel na hudební festival v Readingu, což bylo vynikající.

Byl jste tam pod stanem?
Zase tak pravověrný tramp nejsem. Před rokem se tam takhle vydali mí kamarádi a někdo jim dokonale vybílil stany. Na místě, kde by stál můj, by pravděpodobně bylo velmi, velmi rušno. Jeden z mým kamarádů mi řekl, že by se mohlo provalit, kdo ve stanu spí, a to by teprve byl problém. Byl jsem v jednom místním hotelu, ve kterém podle šuškandy měly být ubytovány všechny vystupující kapely, jenže jsem nakonec na žádnou nenarazil. Trochu mě to zklamalo.

Změnilo se něco zásadního, když se k sérii Harry Potter dostal první britský režisér Mike Newell?
Ano, změnilo. Rozumí tomuhle světu internátních škol, protože do jedné z nich chodil. Možná to nebyly Bradavice, ale jistě vypadaly podobně. Vyrůstal v nich. Bylo skvělé mít britského režiséra.

Producent David Heyman řekl, že cítí, že Mike Newell do filmu vnesl více humoru, než by tam zřejmě vnesli jiní režiséři. Myslíte, že jste v určitých aspektech dělali spíše komediální film?
Myslím, že jsme to tak museli udělat, protože některé pasáže jsou až příliš temné a opravdu děsivé. Některé scény ve filmu jsou rozhodně humorné - ačkoli já sám bych vzhledem ke své postavě asi jen stěží našel něco, co by bylo děláno pro záměrný legrační efekt. Je však pravda, že když se zpětně dívám na scény, ve kterých jsem, směji se. Ve scéně v Homework Club si Rupert a já povídáme o tom, jak si sehnat partnerku na Vánoční ples. Na tomhle místě určeném k soustředění by se lidé spolu neměli bavit, takže se z ničeho nic za našimi zády vynoří profesor Snape a uhodí nás přes zátylek knihami. Není to nic zvláštního, ale má to legrační vyznění. Mike to přirovnal k filmu Velký útěk. My kopeme tunel a Alan Rickman je nacista, který nás chce nachytat při činu. To je podstatou té scény.

Zdá se vám, že každý další film ze série je pro vás větší výzvou? Nejenže musíte ve filmu hrát, ale zároveň se stále zlepšovat.
To je pravda, musíte být stále lepší. Chci se stále zlepšovat, protože kdyby tomu tak nebylo, možná stal příliš spokojený sám se sebou. A když jste se sebou příliš spokojení, podáváte špatné výkony. V určitém slova smyslu je to těžší. Třeba v tom, že si uvědomujete, jak obrovský projekt to je. Jsme si vědomi zodpovědnosti a velikosti očekávání, které se s tím pojí. Teď si to uvědomuji ještě více než kdysi. Myslím, že to částečně souvisí i s dospíváním - víte, že se na vás lidé víc dívají a vy chcete podat ten nejlepší možný výkon. Teď už se na placu cítím mnohem lépe, než dříve, a jsem s postavou Harryho sžitější, protože ho lépe znám. Takže ještě jednou zopakuji odpověď na vaši otázku: ano, je to těžší, ale jsou zde jisté věci, které celé to napětí vyrovnávají.

Vezmeme-li v úvahu povahu čtvrté knihy, byl pro vás film náročnější na fyzičku? Musel jste hrát pod vodou, že ano?
Ano, fyzicky to bylo velmi náročné. Osobně však pro mě byl nejnáročnější souboj s drakem, protože ve filmu jdeme ve zpodobení této scény dál, než je tomu v knize, kde spadnu z koštěte a začnu sjíždět po střeše. Během natáčení jsem tuhle jízdu po střeše dělal několikrát za sebou, částečně jsem byl jištěn pružným lanem zakotveným ve stropě, padal jsem a přistál na zemi. Bylo to dost děsivé, protože ve skutečnosti to byl volný pád ze dvaceti metrů, který trval tak dvě a půl vteřiny, možná dokonce méně. Bylo to opravdu šílené. Nebudu vám tu nalhávat, že jsem neměl strach. Měl jsem - a velký. Ale dopadlo to dobře, takže i když budou v kině sedět lidé, kteří si pomyslí "To by mě zajímalo, jestli to byl kaskadér a pak mu jen počítačem nasadili Harryho obličej", budu vědět, že jsem to byl opravdu já. Na úplném začátku jsem měl strach, ale tak po pěti šesti záběrech se mi to začalo líbit. Tahle část byla pro mě fyzicky asi nenáročnější. Tohle tedy byla největší fyzická výzva, ale největší psychickou výzvou byla Harryho konfrontace se samotným Voldemortem na konci filmu. Tahle scéna je zároveň fyzická i emocionální, protože Harry se setkává s postavou, která zabila jeho rodiče, a kterou i sám Harry chce zabít.

Byla to po herecké stránce ta nejtěžší scéna celé dosavadní série?
Rozhodně. Ještě jsem ji neviděl sestříhanou vcelku - já se na natočený materiál nikdy nedívám - takže nevím, jak vypadá, ale doufám, že to bude v pohodě. Jsem trochu nervózní, protože právě k této konfrontaci celé čtyři filmy směřují. Nicméně Ralph Fiennes je jako Voldemort naprosto dokonalý. Kdybych to náhodu nezvládl, jsem přesvědčen, že scénu zachrání. To je alespoň můj plán.

Stál jste i před další výzvou - naučit se kvůli plesové scéně tancovat...
Jó, jo, tahle scéna byla taky těžká. Až budete v kině, všimněte si, že nikdy neuvidíte moje nohy, vždy jsem tam jen od pasu nahoru. Byl jsem totiž docela dost znevýhodněn. Všichni ostatní měli na nácvik tanečních kreací tak tři týdny. Zatímco já točil náročné scény s "Pošukem" Moodym, oni se učili tancům a zkoušeli si je pořád dokola. Já se v úhrnu tanci neučil déle než tři hodiny. Takže tak po šesti sedmi krocích jde celé mé umění do kytek. Tancoval jsem s fantastickou dívkou jménem Shefali, která ve filmu hraje postavu Parvati Patil. Dívka, která ve filmu hraje její sestru Afshan je ve skutečnosti jednou z mých nejlepších kamarádek. Shefali byla skvělá, při tancování si však také užila svoje. Ona a Afshan hrají sestry, jenže Afshan je mnohem vyšší, takže Shefali dali vysoké podpatky. Takže najednou se ve scéně objevuje někdo, kdo nezvládá koordinovat své pohyby - já - a někdo, kdo je na masivních podpatcích. A teď se pokuste vytvořit dokonalý taneční pár! Nebylo to snadné, ale nakonec jsme se naučili, jak zahrát, že jsme vlastně skvělí tanečníci, a dost jsme si to užili a hodně se u toho nasmáli. Technicky vzato bych měl být skvělým tanečníkem, protož oba moji rodiče byli v mládí reprezentanty v tanci, jenže jak se zdá, tyhle geny jednu generaci přeskočily.

V novém dílu série Harry Potter je spousta nových postav spolužáků, jako například Katie, která hraje Cho Changovou. Očekávalo se od vás, že jim jako veterán na placu řeknete, jak na to?
(smích) Vidíte, já o sobě nikdy nesmýšlel jako o veteránovi! Ale Mike skvěle vedl naše rychlokurzy herectví. Slezli jsme se do jedné místnosti a tam jsme zkoušeli, improvizovali a tak dále. Bylo to pro nás nové. Na tom všem bylo skvělé právě to, že ať už tomu věříte nebo ne, nikdo z nás před tím ještě s improvizací neměl zkušenost. Na placu byli nováčci jako Clémence Poésy, Katie Leung, Stan Ianevski se všemi těmi, kteří si prošli předchozími filmy. S naším skvělým učitelem dramatiky, Benem, jsme si vyzkoušeli vše potřebné. Asi tak tři týdny před samotným začátkem natáčení. Nejenže jsme měli čas a prostor trochu se seznámit, ale najednou jsme měli všichni stejnou startovní pozici. Prostě nás první den dali dohromady a museli jsme se seznámit a hrát. Doufám, že nováčci se s námi cítili dobře a že pak na placu nezažívali tolik trapných situací.
Prošli si nováčci nějakou ceremonií, která jim dala právo být s vámi mazáky?
(smích) Ne, ne, nic takového. Vše proběhlo naprosto v pohodě. Opravdu. Myslím, že nám svou přítomností velmi pomohli. Když jsou s vámi nováčci, je to podobné jako když máte nového režiséra, což vás neustále udržuje vyladěné a čerstvé. Myslím, že to celé bylo velmi tvůrčí setkání.

Ještě vás s Rupertem Grintem
(Ron Weasley) baví dělat vaše proslavené lumpárny a nebo už jste z toho vyrostli?
Není to ani tak tím, že bychom vyzráli, ale donutila nás k tomu škola života! Každý máme své vlastní projekty, do kterých investujeme spoustu energie. Zrovna včera mi někdo říkal, že Rupert dělal film, který se týká té skládačky Lego. To bych opravdu rád viděl.




Víte, o čem ten film je?
Netuším. Možná je to něco jako Harry Potter ve světě Lega. Lego už vyrábí skládačku Harry Potter, takže by to mohlo být něco na ten způsob. Vzpomínám si, že během natáčení třetího filmu jsme si krabic postavili hřiště na minigolf. Ale to už je dávno. Nevzpomínám si, že bychom během natáčení tohoto filmu dělali nějaké lumpárny.

Nutí vás tvrdě pracovat...
Přesně tak to je! Až tady spolu skončíme, měl byste zavolat do kanceláře producenta Davida Heymana a říci mu: "Vy jste Danielovi neumožnil hrát v tom Lego-filmu. Jak se opovažujete?"

Čím se tento film liší od jiných v sérii Harry Potter? Čím je unikátní?
Je to první z potterovských filmů, kde se Harry začíná zajímat o dívky a vše, co s tím souvisí. U každého nového dílu také říkáme, že je temnější než ten předchozí, v tomto případě je to dokonce dáno už tím, že v Americe získal přístupnost až od třinácti, protože je mnohem temnější a děsivější.

Mě jste při samotném natáčení pocit "ty jo, tohle je mnohem silnější než cokoliv, co jsem dosud hrál"?
Neměl jsem přesně tenhle pocit, který popisujete, ale problesklo mi "Jestliže do toho teď jdeme co do temnoty tak naplno, kde asi skončíme u posledního filmu. Přece nepustí do kin film, na který bude moci zajít jen pár vyvolených dospělých?" Jsem velmi potěšen, že se temnotu příběhu nesnažili nějak uměle prosvětlit. Včera jsem nahrával nějaké dialogy a viděl jsem kousek poslední scény, protože postprodukce se chýlí ke konci, a mě napadlo: "To je dobře, že to nechali tak temné". Vypadá to opravdu skvěle. Dále mě také zaujaly vztahy mezi Harrym, Ronem a Hermionou. Harry a Ron se vážně pohádali a i mezi Ronem a Hermionou vládne napětí. V tomto bodě už všichni víme, že v sobě mají zalíbení - a zjišťují to i oni sami, jenže si to ještě nechtějí říci. Je to jako ta typicky emblematická scéna ve westernu, kdy proti sobě stojí dva pistolníci. Myslím, že tím nejsilnějším místem ve čtvrtém filmu je Harryho a Ronova hádka.

Zanedlouho započnete své pravidelné kolečko premiér a interview. Co děláte, abyste se při všem tom obdivu ječícího davu udržel při zemi?
Nevím, co bych vám na to řekl. Je to naprosto nevědomé. Není to tak, že bych si každý večer sednul, mluvil k sobě a snažil se nebýt arogantním spratkem. Myslím, že hodně toho jde na vrub mých rodičů, kteří jsou velmi hodní a nechtějí, abych byl arogantní a myslel si o sobě kdovíco. Mimo to, já sám bych takovým nikdy nechtěl být, protože zrovna tohle u ostatních odsuzuji a sám se s tím musím vypořádat. Asi bych si na to nikdy nezvykl, je to totiž dost bizarní zkušenost.

Máte vůbec čas uvědomit si měřítka celého projektu?
(smích). Ne, nemám, ale udělám si na to čas. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Musím říci, že samotné premiéry nejsou zrovna mými oblíbenými částmi celého tvůrčího procesu. Miluji samotné natáčení. Kdybych chodil na spousty premiér - nejen těch od potterovských filmů - asi by to bylo jiné a zvykl bych si na to. Jenže já si na to po pravdě řečeno nechci zvykat, protože ten pocit je přespříliš krásný, než abych dopustil, že by mi zevšedněl. Dokážu si představit ten pocit, který musí zažívat členové hudebních skupin, kdy na velkých festivalech kráčí po pódiu, všichni jim aplaudují, jakkoli ještě ani nezačali hrát. V mém případě ještě neviděli film a už tleskají. Máte pravdu v tom, že mám pocit zadostiučinění. Zvláště pak když natáčíte potterovský film, jste na placu tak deset měsíců, spíše však jedenáct až dvanáct. Je skvělé, že lidé přijdou, tleskají a smějí se na vás, což ve vás vyvolává pocit, že jste udělali něco víc, než jste opravdu udělali. Doufám, že mi to nikdy nezevšední.
Zdá se vám, že se fanoušci mění a nebo stárnou spolu s vámi?
Přesně tak, stárnou. Je to skvělé, protože to samé platí i pro knihy. Když vyšly první knihy, bylo jejich fanouškům tak jedenáct - a dnes jsou skoro dospělí. S filmy je to dost podobné, jejich divákům bylo tak jako mně, což znamená deset nebo jedenáct. A dnes je jim také šestnáct. Takže ti, kdo je kdysi začínali číst, už dospěli. Ale určitě se během let knihy začaly líbit i dalším čtenářům, které nechytila první vlna. S tím, jak jsou filmy temnější, roste i věkový průměr. Myslím, že na počátku bylo spoustu těch, kterým se filmy nelíbily, protože si říkali, že jsou pro děti. Jenže teď, když příběhy potemněly, si říkají:"Tohle se mi začíná líbit". Během posledních několika let si Harry Potter vydobyl kultovní status. Nevím, jak k tomu došlo, ale jsem rád, že se tak stalo. Samozřejmě si to nemyslí každý, ale jsem rád, že na to postupně přichází stále více lidí.

Vyšlé knihy jsou k filmům uvedeným do kin trochu v předstihu. Není to pro vás neříjemné? Knihy jsou vydány, vy si je čtete. Nenapadne vás něco ve smyslu "Tak za rok to budu hrát"?
Míníte tím něco jako "Vyšla šestá kniha, kdyby se moc nepodařila, musel bych v tom hrát?". Nevím. Jenže já knihu četl a moc se mi líbila. Myslím, že byla skvělá. Není na tom nic nepříjemného. Právě naopak, je to skvělé. A už se těším, až se do ní pustím. Není to jako seznam nepříjemných povinností, které si trpně odškrtáváte.